Analýza extrémů počasí

Katastrofální povodně v červenci 1997 a v srpnu 2002 posílily zájem pracovníků oddělení meteorologie ÚFA AV ČR, v. v. i. o případy silných srážek i o další meteorologické a potažmo hydrologické extrémy. Důkladně se věnujeme metodám hodnocení extremity počasí. V rámci projektu GAP209/11/1990 jsme vyvinuli index extremity počasí (WEI), který kombinuje více aspektů extrémních událostí, totiž dobu opakování příslušného meteorologického prvku, velikost zasažené plochy a délku trvání události. To nám umožňuje popsat i časové rozdělení extrémů počasí, a to především z hlediska jejich sezonality. Obdobný index abnormality počasí (WAI) pak slouží k posouzení mimořádnosti události s ohledem na danou roční dobu (Müller a Kašpar, 2014). Porovnat extremitu případů silných srážek mezi sebou umožňuje naše Kalkulačka extremity počasí.

Určení hodnoty indexu extremity počasí (WEI) pro případy silných srážek v květnu a v srpnu 2010; hodnoty WEI jsou získány prostorovou a časovou optimalizací uvažovaného území, resp. časového okna. Převzato z článku Müller a Kašpar, 2014.

Sezónní rozdělení extrémních povodní a extrémních a abnormálních srážkových událostí v Česku. Převzato z článku Müller et al. (2015).

Vztah mezi velikostí horizontálního teplotního gradientu a výskytem větrných bouří v Česku pro jednotlivé měsíce. Převzato z článku Kašpar et al. (2017).

Objektivně vyhodnocené extrémy počasí dále studujeme z různých hledisek. Zabýváme se především jejich meteorologickými příčinami, k čemuž používáme metodu hodnocení anomálií v polích vhodně vybraných dynamických nebo termodynamických veličin (Kašpar a Müller, 2014). V rámci projektu GA17-23773S jsme pak analyzovali vztah mezi extremitou silných srážek, jejich příčinnými podmínkami a prediktabilitou pomocí modelu numerické předpovědi počasí. Pozornost věnujeme i vlivu meteorologických podmínek na vznik povodní, který je znázorněn v našem Atlase povodní v ČR. V rámci projektu GA19-05011S ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy se soustřeďujeme na problematiku srážkových extrémů v horských oblastech. Zabýváme se i současným výskytem více druhů extrémů při tzv. sdružených meteorologických událostech, na které je zaměřen projekt LTC19043. Komplexní uchopení problematiky extrémů počasí v Česku je cílem našeho zapojení do nedávno zahájeného projektu ME08011 „PERUN“.

Uvedené přístupy studia extrémů počasí jsme aplikovali především na silné srážky, a to v různých prostorových měřítkách: v Česku (Müller et al., 2015), v pohořích Vogézy (Minářová et al., 2017a) a Krušné hory (Minářová et al., 2017b; Minářová et al., 2018) i v rámci celé střední Evropy (Gvoždíková et al., 2019). Pro území Česka a střední Evropy jsme hodnotili také extremitu povodní (Müller et al., 2015; Gvoždíková a Müller, 2017) a vztah extrémních událostí k anomáliím toku vlhkosti (Gvoždíková a Müller, 2021). Kromě silných srážek jsme se obdobně zabývali i případy veder (Valeriánová et al., 2017) a větrnými bouřemi v Česku (Kašpar et al., 2017).

Vztah mezi kombinací cirkulačních anomálií a extremitou srážek v Česku. Převzato z článku Kašpar a Müller (2014).