Mediální výstupy

Další hurikán míří na Floridu

Nedaleko pobřeží Mexika vznikl hurikán Milton, který směřuje na Floridu, a mluví se o něm jako o bouři století. Hostem Studia 6 byl meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Povodně byly předpověděny dobře, příroda ale někdy umí být silnější

Část republiky stále trápí vydatné srážky. Nakolik se meteorologům a hydrologům podařilo předpovědět průběh povodní? Kdy budeme z nejhoršího venku? Je možné srovnávat současnou pohromu s lety 2002 a 1997? A co by mělo být poučením do budoucna? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

O přehradě v Nových Heřminovech uvažovali už v roce 1911, říká hydrometeorolog

Předpovědi meteorologů, které s týdenním předstihem nevěstily nic dobrého, se naplnily. Podle Miloslava Müllera, vedoucího Oddělení meteorologie z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, mohlo za intenzivní srážky a následné povodně zablokování tlakové níže.

Jak vytvořit oblak? Experiment si mohou lidé zkusit i doma

Jak si vytvořit mrak? Stačí nám k tomu jen několik věcí, které můžeme navíc najít doma, vysvětluje Petr Zacharov. Správně bychom ale podle meteorologů měli říkat oblak. „Tohle je pro meteorology velmi citlivé téma, protože veřejnost většinou používá slovo mrak, co si budeme povídat, ale my slovo mrak vnímáme jako neodborné,“ zdůrazňuje pro Radiožurnál Miloslav Müller.

Extrémní tornádová sezona v USA

Hodnocení probíhající tornádové sezóny v USA. I když počet tornád s klimatickou změnou neroste, má klimatická změna vliv na geografické rozložení tornád v USA. Petr Zacharov hostem Studia 6.

Polární záře v centru Prahy? Vědci z Ústavu fyziky atmosféry ji umí vyvolat na počkání

David Píša a Zbyšek Mošna předvádí polární záři uměle vytvořenou přístrojem Planeterella.

Letní počasí na začátku jara

Klimatologové Aleš Urban a Radan Huth hodnotí ve Studiu ČT24 neobvyklé jarní počasí na začátku roku 2024.

Teplé měsíce jsou součástí změny klimatu, ale ne čistě její důsledek

„Do budoucna tento typ zimy, jak jsme měli letos, bude nastávat častěji. Zima s mrazy nebo s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou bude čím dál tím méně častá,“ uvedl ve vysílání ČT24 klimatolog Radan Huth.

Člověk změnu klimatu neplánoval, je to daň za pokrok. Většina cest, jak z toho ven, je neschůdná, říká Huth

Změnu klimatu vyvolal člověk. O tom je zbytečné diskutovat. Ale nedá se říct, že něco pokazil. Bez fosilních paliv by neproběhla průmyslová revoluce a my bychom dál umírali na banální infekce. Rozhovor DVTV s prof. RNDr. Radanem Huthem, DrSc.

Prudkých bouří může s klimatickou změnou přibývat.

Na vznik tornád to ale nemá vliv, říká meteorolog – Petr Zacharov

Poslechněte si Podhoubí o supercelách, konvektivních bouřích a tornádech s Petrem Zacharovem.

Vedro v Česku. Vědkyně označila kritickou teplotu pro tělo. Už jsme jí dosáhli - Hana Hanzlíková

"Pokud by byly teploty v Česku srovnatelné s jižními státy a trvaly by měsíc nebo dva, brzy možná budeme potřebovat siesty, které jim tolik závidíme," říká vědkyně z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Hana Hanzlíková.

Pozvánka na Noc vědců – Petr Zacharov

Pozvánka na Noc vědců, kterou pořádá Akademie věd ČR v pátek 30. 9. 2022.

Příčiny povodní v roce 2002 – Miloslav Müller

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů, které jim předcházely. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce 60. let 20. století. Vyplývá to z analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Více také v deníku idnes.cz.

POČASÍ – NEZkreslená věda VII – Petr Zacharov

NOVÝ DÍL #NEZkreslenaveda o počasí je tady!
Jaký je rozdíl mezi klimatem a počasím? Jak se tvoří předpověď počasí a jak je spolehlivá?
To se dozvíte v novém dílu NEZkreslené vědy.

Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.

Wifina, část Příroda: Duha – Petr Zacharov

Duha je optický úkaz projevující se jako skupina soustředěných barevných oblouků. Ve starověkém Řecku se věřilo, že za jejím vznikem stojí bohyně Iris. To ale odmítal řecký filosof Aristoteles. Ten usoudil, že duha vzniká odrazem světla ve vodních kapkách. Vědecky správně a přesněji se ovšem duhu podařilo vysvětlit a popsat až v 17. století.

Vedec Urban: Horúčavy sú neviditeľná hrozba. – Aleš Urban - Klíma podcast

"Zdraví ľudia v podstate nie sú ohrození tepelnými extrémami. Keď je v lete horúco, tak zdravý človek je samozrejme viac unavený a viac vyčerpaný, ale riziko fatálneho dopadu na jeho zdravie je celkom malé. Povedzme, že vek ani nie je taký rizikový faktor, ale u starších ľudí je riziko chronických chorôb, ktoré zhoršujú termoreguláciu," hovorí Aleš Urban, ktorý sa venuje humánnej bioklimatológii.

Šlo předpovědět tornádo na Hodonínsku? – Petr Zacharov - Týden Akademie věd ČR

Extrémní tornádo, které se vyskytlo na konci června na jižní Moravě, vyvolalo v médiích spoustu protichůdných názorů o možnostech jeho předpovědi. Jedni o tornádu věděli několik dní dopředu a druzí byli překvapeni. Lze vůbec předpovědět tornádo na jižní Moravu, nebo dokonce do Hodonína? Bylo by méně škod na životech, kdyby byla nařízena evakuace? Z pohledu meteorologa Petra Zacharova se podíváme na možnost lokalizace a časového předstihu předpovědi tornáda v České republice.