Akce se zapojením ÚFA AVČR

• sobota 11. 11., 10:00–16:00 Den otevřených dveří ve spořilovském areálu Akademie věd

  Ve spořilovském vědeckém kampusu se otevírají dveře tří pracovišť Akademie věd: Geofyzikálního ústavu, Ústavu fyziky atmosféry a Astronomického ústavu. Seznámíte se s jejich vědeckou činností, pro děti je připravena soutěž a dětský koutek.

• sobota a neděle 11-12. 11., 10:00–16:00

  Exkurze na observatoř Milešovka Observatoř Milešovka se nachází na stejnojmenné hoře, které se přezdívá královna Českého středohoří. Díky kuželovitému tvaru hory s převýšením okolo 400 metrů má stanice hned několik čerských primátů. Jedná se o největrnější českou meteorologickou stanici, stanici s největším počtem dní s mlhou nebo nízkou oblačností a v neposlední řadě o stanici s největším počtem zaznamenaných bouřek.

• sobota a neděle 11-12. 11., 11:00–16:00 (začátky exkurzí 11:00, 15:00, 16:00) Exkurze na observatoř Kopisty

  Observatoř Kopisty se nachází mezi Mostem a Litvínovem v blízkosti hnědouhelných dolů, Chemopetrolu Litvínov a jezera Most. Stanice byla vybudována pro monitorování podmínek šíření exhalací v této velmi exponované lokalitě. V současné době je mimo klasická meteorologická měření stanice zajímavá svým 80m stožárem na měření profilu větru. Přednáší: RNDr. Petr Zacharov, CSc.

• sobota 11. 11., 09:00–15:00 (začátek každou celou hodinu) Exkurze na telemetrickou Stanici Panská Ves

  Informace o historii příjmu vědeckých družic v ÚFA a programu družic MAGION, prohlídka parabolických antén a přijímací místnosti, ukázky ionosférických měření a příjmu magnetosférických hvizdů. Rezervace je nutná jen u větších skupin.

Pozvánka na podzimní cyklus interních seminářů ÚFA AV ČR, v.v.i.

které se konají vždy ve čtvrtek od 14 hodin v zasedací místnosti ÚFA.

Semináře probíhají v angličtině, pokud se přítomní na místě nedomluví jinak.

(2.patro, č. dveří 201), Boční II 1401, Praha 4 – Spořilov

17. 10. Kateřina Rosická: Rapid whistlers originating from electrical discharges in the Jovian atmosphere

31. 11. Filip Hulec: Design precipitation totals in Czechia: overview, comparison and new approaches

14. 11. Habtamu Marew: Equatorial Spread-F characteristics using HF Doppler shift measurements: results from upgraded Doppler sounder system in Tucuman, Argentina.

21. 11. Sergii Panasenko: Characteristics of traveling ionospheric disturbances over eastern Europe from ground-based remote sensing observations

28. 11. Eva Plavcova: Precipitation short-term variability in current climate models over Europe

Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se zaměřuje hlavně na výzkum elektřiny v atmosféře, vzniku a předpovědi blesků. Hlavním nástrojem její práce je modelování s využitím aktuálních modelů oblaku nebo numerických modelů předpovědi počasí a analýza dat naměřených radary.

Více z předání cen Otto Wichterleho zde.

Vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. To je cíl kosmické mise SLAVIA, která úspěšně dokončila přípravnou fázi ověřující její celkové technologické řešení. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a podpořilo ji jako jeden ze svých ambiciózních projektů Ministerstvo dopravy ČR.

Více informací naleznete v tiskové zprávě AV ČR.

Jiří Mrázek se narodil 17. dubna 1923 v Praze. Vystudoval fyziku a astronomii na Univerzitě Karlově, zároveň se však věnoval svým četným koníčkům, a to na vysoké úrovni. Byl juniorským mistrem ČSR v šachu, československým rekordmanem v rychlotelegrafii a renomovaným amatérem vysílačem (značka OK1GM). Pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, kde stál u zrodu ionosférického oddělení a observatoří v Průhonicích a v Panské Vsi. Zabýval se geomagnetickými jevy, ionosférou a šířením elektromagnetických vln. Zajímal se o kosmonautiku a stal se jejím televizním a rozhlasovým propagátorem. V přímých přenosech komentoval přistání astronautů misí Apollo na Měsíci. Popularizoval též nástup výpočetní techniky do praktického života. V rozhlase měl pravidelnou rubriku zaměřenou na dálkový příjem rozhlasových vysílačů. Ke konci života těžce onemocněl a věnoval se duchovnímu rozměru lidského bytí. Zemřel 14. listopadu 1978.

Další informace:

• Databáze knih - Jiří Mrázek
• wikipedia.org - Jiří_Mrázek
• OK2KKW.com - Rozloučení s dr. Jiřím  Mrázkem

Ničivé zemětřesení v Turecku 6 února 2023 zanechalo svůj "otisk" i v ionosféře. Dopplerovský radar - viz. obrázek - identifikoval infrazvuk ve výškách okolo 170 km nad Evropou (a) Slovensko, (b) Čechy, (c) Belgie, vybuzený seismickými vlnami. The devastating earthquake in Turkey on 6 February 2023 left its "imprint" in the ionosphere. Doppler radar - see Figure - identified infrasound at heights of about 170 km over Europe (a) Slovakia, (b) Czech Republic, (c) Belgium, excited by seismic waves.

Rozhovor Jroslava Chuma a Jiřího Baše s rektorem Universidad Nacional de Tucumán o rozvoji splupráce a nové zdejší instalaci na ÚFA vyvinutého Dopplerovského radaru pro studium ionosférických poruch a jejich šíření (ve španělštině). Více se ve španělštině dočtete na stránkách univerzity.

Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů, které jim předcházely. Tyto srážkové události patří mezi desítku největších od konce 60. let 20. století. Vyplývá to z analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Více také v deníku idnes.cz.

Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem.

---

Trojice vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky pomohla významně upřesnit možnosti využití tzv. atmosférických reanalýz při rozboru příčin a důsledků extrémních srážek. Znalost nepřesností těchto „zpětných“ analýz vůči reálu pomůže při odhadech změn budoucího počasí. Využití reanalýz je však mnohem širší, poskytnutá data jsou základem hydrologických aplikací i klimatologických studií.

Další informace:

• tisková zpráva na webu AVČR
• celá tisková zpráva ÚFA AVČR
• studie v časopise Journal of Hydrology

https://youtu.be/7NHbUfN9b3I

https://youtu.be/qBuiqg2tR20

https://youtu.be/1cbKJpjNFl8 Všechno, co jste chtěli vědět o tornádech | záznam webináře S ohledem na nedávně události, jsme se rozhodli mimořádně zařadit online přednášku o tornádech. Jak vzniká tornádo? Lze je předpovědět? Jaký je vztah moravského tornáda a změny klimatu? Můžeme čekat další tornádo? Jak se chránit? Odpovědi na otázky představí RNDr. Petr Zacharov, Ph.D. - meteorolog Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Přednáška je součástí #AkademieGreenpeace, která vznikla díky podpoře našich dárců. Foto na thumbnailu videa: Jason Weingart, CC BY-SA 4.0

https://youtu.be/Z32I08eSZDk Kolik máme času na předpověď počasí? – Petr Zacharov NOC VĚDCŮ 2021O tom, jak důležitý je čas při předpovědi počasí, mluví RNDr. Petr Zacharov, Ph.D., z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

https://www.youtube.com/watch?v=Bh2xPB_OXIw

https://www.youtube.com/watch?v=CYbxcmsvth0

https://www.youtube.com/watch?v=txgk57DNQm0

https://www.youtube.com/watch?v=KGu9O3lmwGY

https://www.youtube.com/watch?v=oLi3Iy4HysE přednáší Jarda Chum

https://www.youtube.com/watch?v=o4Zn0Qbq33g